Otázka zněla jasně: Proč?

Kola univerzitní mašinerie se roztočila na plné obrátky. Vynecháme spekulace o tom, kdo z místních si z místních nemístně vystřelil. Akademičtí investigativci nepochodili ani u Policie ČR, neboť ta prý na místo přijela, až když bylo dílo dokonáno (je to tak, všímaví okolobydlící údajně přivolali zásahovou jednotku, domnívajíce se, že Oksford se snaží dobýt ne-li civilizace mimozemská, tak nadpozemská určitě). Nezbývalo než zapojit buňky šedé kůry mozkové (nebo alespoň těch pár, které většině učené společnosti ještě zbývají) a po vzoru slavného detektiva přijít záhadě na osten. Kruciální otázka zněla: „Proč?“ Prvotní názor, že dílo jest oslavou dobře zásobeného baru místní menzy, se ukázal jako lichý. Na baru se totiž ani po důkladné inspekci v doprovodu hygieny nepodařilo láhev dobré tequily objevit. Nabízelo se tudíž variantní vysvětlení: není to oslava, nýbrž popíchnutí nespokojeného konzumenta, jemuž nápoj z agáve v nabídce naopak chybí. Jenže na nikoho s podobnou objednávkou si ani pamětníci nepamatují, takže tento směr pátrání byl coby slepá ulička opuštěn. Nebudeme ctěného čtenáře unavovat přílišnými detaily, podstatné je, že na správnou cestu navedla učenou společnost katedra kumšthistorických studií, jejíž zástupci nelenili a za dlouhých letních večerů ponořili své zraky do análů (a že to bylo studium věru vyčerpávající, potvrzuje i mimořádně zvýšená tržba oksfordské menzy, toho času nově zrekonstruované ku zlobě tradicionalistického křídla, ale dlužno dodat, že ku po těše progresivistů). Kvalitativním průzkumem dotazníkovou metodou došli badatelé ke slibně znějící premise, že plastika jest dílem pouličních umělců, kteří při potulce vsí zaslechli uřvané lamentování zástupce starousedlíků nad „zpackanou“ rekonstrukcí interiéru hlavní studovny (terčem jejich výtek stalo se odstranění původních, „ladovsky“ laděných štuků na stěnách) a nemohli si nepovšimnout ani tupých pohledů štamgastů na prázdný zašedlý pahýl před kampusem.