Nebylo by současnosti bez minulosti. Zaječický kroužek historiezpytců při akademické obci místního Oksfordu pro nás objevuje dávno pozapomenuté obyčeje a vrací jim život dle původních zvyklostí.
Že je zaječický Oksford inkubátorem nápadů, jejichž sláva hvězd se dotýká, jsme si už zvykli. Že by se ale akademická obec věnovala i skutkům obecně prospěšným, na to si teprve zvykáme. Tentokrát byl otcem myšlenky proděkan fakulty matematických a statistických studií Univerzity Oksford doc. Mgr. et Mgr. Paulus Damhirsch, PBA, který se během studia traktátu o řešení rovnic „Kitab al-muchtasav min chisáb al-džabr wa-I-mukabala“ nejvýraznějšího arabského matematika Muhamada ibn Músy al-Chwárízmího (780–850) pokoušel redefinovat vztah mezi výší IQ a počtem zkonzumovaných půllitrů chmeleného moku.
Hledání konstanty
Byv soustředěn na hledání optimální konstanty spočinul zrakem na odchlíplém kusu omítky na stěně. Co následovalo, když do vlhkého místa zabořil špičku boty, by překvapilo i zednického učně. Na zem se skutálel „žeton“. Věc v našich končinách nevídaná. I proto si ho docent Damhirsch nejprve spletl s táckem pod půllitr, nicméně po exaktním přeměření průměru dospěl k závěru, že rovnováha skla na podložce neodpovídala by standardům, i jal se zkoumat nalezený předmět hlouběji. Díky svým zkušenostem z dob preakademických brzy dospěl za pomoci šuplery ke zjištění, že se jedná o pomůcku používanou při karetní hře zvané poker, o jejíž kořeny vedou se mnohé disputace a dosud žádná z teorií nezískala na potřebném počtu citací, aby bylo možné považovat ji za relevantní a vědecky potvrzenou. Laskavý čtenář promine, když na tomto místě přeskočíme pojednání o historii i pravidlech zmíněné hry, kterážto mnohými (zákonodárce nevyjímaje) bývá dosud považována za hazardní, byť mnohé teorie tuto premisu nepotvrzují, ba přímo ji vylučují. Co se ale nevylučuje ani po dvouciferném počtu vypitých půllitrů, je skutečnost, že i „hazard“ může přinášet pozitivní plody.
Nalezení optima
Následné počty byly pro experta matematicko-statických studií doslova hračkou a jednoduchou rovnicí o dvou neznámých dospěl k nezvratnému přesvědčení, že když se podaří k jednomu (až dvěma) stolu sezvat dostatečný počet hráčů a když se podaří nastavit optimální výši vkladu pro účast ve hře, tak stačí vhodně zvolit záměr a o úspěšné vyřešení úlohy je postaráno. A protože vše výše uvedené se navzdory pokročilé denní (noční) hodině podařilo, sešlo se 7. prosince na půdě zaječického Oksfordu bezmála 16 účastníků historicky prvního tradičního Pokerového turnaje pro dobrou věc. Nebudeme ctěného čtenáře zatěžovat průběhem karetního klání – marná čekání na royal flash, vítězné all-iny na high card a občasné full-housy by nezúčastněné brzy ukolébaly, proto jen to nejpodstatnější: během večera podařilo se nasbírat výtěžek turnaje ve výši úctyhodných 10 tisíc korun, jež byly na základě rozhodnutí vítěze rovným dílem rozděleny na dobrou věc. Po pěti tisících korunách bylo odesláno jako příspěvek na invalidní vozík pro fotbalového fanouška Derečka a přes nadaci Dobrý anděl na náročné rehabilitace pro Danečka, který od svých pěti měsíců bojuje s nádorem sítnice v oku. Akademická obec při zaječickém Oksfordu tímto děkuje všem, kdo se připojili k akci, jejíž význam přesahuje karetní plátno, a věří, že příští ročník přinese ještě více radosti do nepříznivého osudu dalším potřebným.
prof. Davidus Cassatonof, EBA, děkan fakulty detoxikačních studií, Univerzita Oksford, Zaječice
